Archiv štítku: dětská skupina

Dvouleté děti v mateřských školách a podobných institucích

V Oranžovém Čápovi i v Čápovi v Dobříši nám letos přibylo několik dětí, kterým ještě nejsou tři roky. Zejména z tohoto důvodu jsme se, spolu se dvěma kolegyněmi, zúčastnily přednášky Mgr. Hany Splavcové. Jejím tématem byla práce s dvouletými dětmi ve školkách a podobných zařízeních. Pochopitelně jsme si chtěly ověřit své názory a poznatky, ujistit se, že k těmto dětem přistupujeme správně.

Práce s dětmi tohoto věku má svá specifika. Mým důvodem pro absolvování této přednášky bylo také nalézt odpověď na otázku, zda je navštěvování školky vůbec pro tak malé děti přínosné a do jaké míry? Pohled na tuto otázku se totiž ve společnosti poměrně změnil.

Česká republika je kritizována za to, že neumožňuje rodičům odkládat malé děti do školek a jeslí, že maminky zůstávají dlouho na mateřské dovolené a nemohou nastupovat brzy do zaměstnání. Tím se vytváří dojem, že dát dítě do školky co nejdřív, je to nejlepší pro rodiče i pro něj. Zákon, který přikazuje státním školkám přijímat i dvouleté děti, tento dojem dále potvrzuje (a nechci tím hodnotit jeho kvalitu).

Můj názor, vyplývající ze zkušeností i teoretických znalostí, se na této absolvované přednášce potvrdil. Rodina je nenahraditelný základ, ale zkušenost s institucí typu školky je pro většinu dětí mezi druhým a třetím rokem prospěšná. Záleží ovšem významně na způsobu a míře. Nástup do školky by měl být postupný – doba zde strávená by se měla, pokud možno, prodlužovat zvolna. Pobyt ve školce je pro dítě ekvivalent práce. Rodiče by tedy neměli nechávat dítě ve školce déle, než je nezbytné.

Pochopitelně, že pro pracující rodiče je mnohdy velmi obtížné vyzvedávat děti tak brzy, jak by si sami přáli. Mohou být ale případy rodičů, kteří tuto možnost mají, ale získali dojem, že čím déle zůstane dítě ve školce, tím lépe pro něj. To však není pravda. Pobyt ve školce je pro dítě prospěšný z hlediska jeho socializace, přivyknutí řádu atd. Čas, který tráví členové rodiny společně, je však také důležitý, a to především pro jejich vzájemný vztah.

Rodina dává dítěti něco, co školka nemůže. Pro rodiče je jejich dítě jedinečné. Ráda bych zdůraznila, že zde nemluvím o žádných konkrétních rodičích. Většina rodičů, které znám, je informovaná a rozumná. Je dobře, že mají rodiče nyní větší šanci své děti umístit do některé instituce. Hlavní zodpovědnost za výchovu ale vždy zůstává na nich a oni jsou k tomu zcela kompetentní.

Johana Dvorská

Říjen v Zeleném ČÁPU

Měsíc říjen byl ve znamení příchodu podzimu, vnímání změn v přírodě, poznávání tvarů
a barev kolem nás, třídění předmětů, poznávání ovoce a zeleniny…

Rozvíjeli jsme spolupráci při hrách a činnostech, absolvovali jsme spoustu procházek,
při kterých jsme vnímali podzimní změny v našem okolí, pozorovali jsme pavoučí městečko, které se objevilo na stromech… Nechybělo ani pouštění draka, kterého nám půjčila
do školky Anička. Létal krásně.

Kluci nám předvedli hudební koncert. Díky poslechu písniček a hry „Na sochy“ trénujeme náš sluch. Učíme se spoustu nových básniček, které využíváme při ranních cvičeních, zaměřených na hrubou a jemnou motoriku.

Také jsme se proběhli v loužích, což byla velká zábava. A nechyběla ani oslava narozenin. Tentokrát Dády, bylo jí pět let a přinesla nám výborný jablíčkový dort.

Září v Zeleném ČÁPU

Máme za sebou první školkový měsíc v novém školním roce. Co jsme všechno dělali, prožili, zažili? Mimo jiné jsme se seznamovali s novými kamarády, přivítali je mezi sebe
u nás v Zeleném Čápu. Hned na začátek jsme si vytvořili obrázek s názvem Nálet čápat
do školky. 🙂

V Zeleném Čápu rozjíždíme nový vzdělávací program Začít spolu ®, který klade důraz
na individuální přístup k dítěti, partnerství rodiny a školky. Dítě se učí pracovat se sebehodnocením, svou svobodnou vůlí a s ní spojenou odpovědností za vlastní činy.
Mezi novinku, kterou tento měsíc aktivně rozjíždíme, patří ranní úkol, který každé ráno čeká na Čápátka a jejich rodiče hned na dveřích do školky. Tento úkol nás nadále provází celým dnem.

Mezi hlavní témata, kterým jsme se v září věnovali, bylo Já a moji kamarádi, Lidské tělo
a Naše okolí. Povídali jsme si o tom, co má kdo rád, kreslili jsme své tělo, podnikli jsme procházky po našem okolí a sledovali změny, které se udály během prázdnin. Během jedné z procházek jsme se vydali sbírat šípky, ze kterých si uvaříme výborný čajík. 🙂